Lyský Montmartre slavil narozeniny

publikováno 25. 6. 2008

Montmartre
naleznete na severním okraji Paříže. Je to jedinečná čtvrť.
Romantické místo s úžasnou atmosférou. Úzkými uličkami,
které jsou místy nahrazeny schodištěm, se dostaneme až na
nejvyšší místo Paříže.

Lyský
Montmartre
se od svého počátku odehrává v Žižkově ulici a
přilehlých uličkách podzámčí, které svým mírným spádem a
krásným koloritem připomínají světoznámou pařížskou čtvrť
a zavedou nás až na nejvyšší místo Lysé nad Labem.

Začátky
Lyského
Montmartre byly setkáním výtvarníků, žijících v Žizkově
ulici, jejich kolegů a přátel. Každým rokem přibývalo
výtvarníků i návštěvníků a po několika letech se Lyský
Montmartre rozprostřel i do okolních ulic a uliček.

Pokud
se nějaká
akce koná již desátým rokem, dá se o ní říci, že se z ní
stala akce tradiční. I Lyský Montmartre slavil letos desáté
narozeniny. A oslava to byla vskutku velkolepá. Přišlo mnoho hostů
a bylo o ně jaksepatří postaráno. Všemi smysly mohli po celé
sobotní odpoledne vnímat vše, co jim hostitel nabízel.

Asi
nejbohatší
byly zrakové vjemy. Nepřeberné množství výtvarných technik, od
klasických olejomaleb, přes jemné kresby, koláže, fotografie,
obrazy na dřevě, hedvábí, plátně nebo na chodníku. Dřevěné
hračky, sochy i objekty prazvláštních tvarů. Šperky a další
ozdoby ručně vyráběné z drátků, provázků, korálků i
polodrahokamů. Batikované obrazy, oblečení i oděvní doplňky.
Keramické výrobky všech možných tvarů, barev i způsobů
využití. Někdo vystavoval v improvizované „galerii ve
stanu“, jiný vyráběl přímo na místě, ostatní tiše
obdivovali všechnu tu krásu.

Ke
zraku se velice
rychle přidal hmat. Vzít do ruky dřevěnou hračku, pohladit si
oblý kamínek nebo ponořit ruce do keramické hlíny a zkusit si
„vytočit“ svůj první výtvor lákalo mnoho návštěvníků
bez ohledu na věk.

Ve
vzduchu byla po
celé odpoledne i večer cítit obrovská pohoda a kromě ní
zaznamenával čich všech návštěvníků i jiné vjemy. Vůni
květin a bylinek u stánku „kytičkářů“, příjemnou vůni
ručně zpracované kůže, ale hlavně pronikavou vůni dobrot,
které nabízely stánky s občerstvením.

V tuto
chvíli
se k čichu přidala i chuť. Slané i sladké lahůdky
v pevném
či tekutém stavu teprve dotvářely tu správnou atmosféru a
činily všechny přítomné šťastnými a spokojenými.

Určitě
si
říkáte, že člověk má přece pět smyslů. Který jsme
vynechali? Zrak, hmat, čich, chuť …. zbývá nám sluch. Správně.
První, koho návštěvníci krátce po třinácté hodině slyšeli,
byl Jirka Hanžlík, který celým programem provázel, představoval
účinkující, upozorňoval na zajímavosti ve stáncích i
v improvizovaných galeriích.

K Lyskému
Montmartre vždy patřila i hudba. Nejdříve jako doplněk a posléze
jako plnohodnotná součást programu. Soustředit hudební
vystoupení do prostoru u sochy svatého Floriánka se ukázalo jako
výtečný nápad. Od té doby se na podiu U Floriánka vystřídalo
mnoho známých i méně známých hudebních seskupení. A kdože
nám zahrál letos?

Jako
první se
představila česko-slovenská kapela Plum jam, kterou jsme již
v Lysé měli možnost slyšet. Bluesová klasika i vlastní
písničky s doprovodem akordeonu navodily tu správnou
francouzskou atmosféru. V podobném duchu se neslo i vystoupení
Čecho-Francouze, kytaristy Cyrila Bab el Reggae. K večeru nás
čekalo příjemné hudební překvapení z Prahy. Kapela Hm…
/pro nezasvěcené – Hm tri bodky/. Zhudebněná poezie klasiků
/Seifert, Orten, Apollinaire a další/, prvorepublikový jazz,
semaforské nápěvy, rock i folk, to vše vtipně a hravě smíchané
do úžasného vystoupení, kterému tleskali posluchači všech
věkových kategorií.

Hudební
vystoupení vyvrcholila večerním koncertem Jazz orchestra ZUŠ
F.A.Šporka z Lysé. Kapela, ač pokaždé trochu jiná, již
patří k tradičním hostům na pódiu U Floriánka.

V Žižkově
ulici po celé odpoledne hrálo procházejícím návštěvníkům
několik pouličních muzikantek.

Stejně
jako na
všech ostatních akcích Spolku rodáků, bylo pamatováno i zde na
dětské návštěvníky. Ti úplně nejmenší si mohli pohrát
v prostoru, který pro ně připravilo MC Parníček. Lákalo i
svezení na kolotoči nebo malování přímo na chodník. Vrcholem
programu /nejen/ pro děti byla dvě divadelní představení.
S pohádkou „Ferda Mravenec“ se přišly pochlubit děti ze
ZŠ Litol a jako každým rokem sklidily obrovský potlesk. „O
kohoutkovi a slepičce“ pak zahrálo Malé divadélko z Prahy.

Lyský
Montmartre
vkročil do druhé desítky svého života. Za tu dobu hodně vyrostl
a zesílil. První krůčky ho učili bratři Čechové a paní Jana
Křížová. V dnešní době se o jeho „zdárné vychování“
stará hlavně paní Dagmar Pechová s neúnavně pomáhajícím
týmem „rodáků a přátel“. Díky nim si mnohý Lysák i mnohý
přespolní mohl říci: "Sobotní odpoledne na Montmartre nemělo
chybu …"

Věra
Škvrnová
kronikářka

NULL

Květinová slavnost 2008

publikováno 18. 6. 2008

Zámeček Bon Repos. Místo spojené s osobou hraběte Šporka. Místo po dlouhá léta zahalené tajemstvím. Místo, které se svými tajnostmi i krásou začíná bezostyšně chlubit …

Takhle
nějak mohl uvažovat ten,
kdo po roce opět navštívil rozlehlý areál na bývalé Ptačí hůrce nad
vesnicí
Čihadla. V sobotu 31. května krátce po poledni se otevřely
brány a vůně
čerstvých květů a vychlazeného vína zvala všechny na druhý ročník
Květinové
slavnosti. Tu zde pořádal Spolek rodáků a přátel města Lysá nad Labem
za finanční
a hlavně materiální podpory mnoha oficiálních i neoficiálních sponzorů,
mecenášů i nejmenovaných pomocníků.

Staleté
stromy tvoří nad hlavami návštěvníků příjemný stín, který láká
k posezení.
Kaple Nejsvětější trojice je nově zrestaurovaná a výzdoba uvnitř i vně
tohoto
skvostu dává tušit, že se tu bude konat svatba. Zámeckou kašnu jakoby
před
chvílí opustily vodní žínky. Na hladině se třpytí pouze bílé lístky
kopretin. Zámeček
se skvěje novotou a když nahlédneme do (zatím) zavřeného
Arcibiskupského sálu,
čekáme všichni, že z některých dveří vyjde sličná komtesa, či
zámecký pán.
Nová střecha na Čínském pavilonu září do daleka a pokud vejdeme, můžeme
všemi
smysly vnímat odkaz dávné historie.

Květinová
slavnost je hlavně o
květinách všech možných barev, tvarů a vůní, ale také o všem ostatním,
co
s květinami souvisí. Letošním tématem, které se objevovalo
v mnoha
variacích, byla SVATBA. Svatba nejen jako obřad samotný, ale všechno
to, co
danému okamžiku předchází – zamilování se, první schůzky, láska jako
taková,
ale i to, co po svatbě následuje – společné okamžiky, příchod dítěte,
rodinné
štěstí i vzpomínání na krásné chvíle v pozdním věku.

Po
půl jedné přijíždějí první
autobusy z Lysé a návštěvníků začíná přibývat. Začíná hrát
hudba. Ve stínu
mohutného tisu se na celé odpoledne usídlil čelákovický Evergreen
kvartet,
který příjemnými melodiemi provází návštěvníky celou slavností.

Všichni
příchozí dostávají do
rukou podrobný program, takže si mohou vybrat, co si půjdou
poslechnout, kam se
půjdou podívat, aby bylo odpoledne podle jejich libosti a vkusu. Hned
první
část programu je velikým dilematem pro některé muže. Ve stejném čase
začíná
v Čínském pavilonu koncert hobojového dua a pražského sboru
Svítání a na
louce v tentýž čas předváděla své ladné křivky orientální
tanečnice Eglal.
Obě „tělesa“ mají u diváků a posluchačů velký úspěch. Ale to je pouze
začátek.
To nejlepší nás teprve čeká.

Hlavním
bodem programu Květinové
slavnosti je svatební obřad. I sám František Antonín hrabě Špork kvůli
němu
zavítal na Bon Repos. A díky výřečnosti své drahé manželky Františky se
nakonec
stává i nedobrovolným oddávajícím. Mladí snoubenci si řekli své ANO,
přítomné
dámy otřely slzy dojetí a jde se slavit. Nejdříve „po hraběcím
způsobu“. Na terase
se tančí menuet, skládají se poklony a nakonec hofmistr Seemann pokyne,
otevírají
se dveře a svatební hostina může začít.

Za
zvuku dobové hudby procházíme
skvostně vyzdobeným Arcibiskupským 
sálem. Tlumené barvy nově zrestaurovaných fresek se tu mísí
s temnou zelení květinových aranžmá a ve stříbrných příborech
na svatební
tabuli se odráží svit křišťálového lustru.

Vinná
réva je nejen součástí
květinové výzdoby, ale ve své „tekuté podobě“ se stává milou součástí
programu.
Ano, i letos se na Bon Repos ochutnává nové víno. A to víno přímo
zámecké,
které bylo vytvořeno pouze pro toto místo a pro tuto příležitost.
Premierové
ochutnávky se účastní většina návštěvníků a mnoho z nich si
později odnáší
domů celou láhev tohoto příjemného moku.

Se
sklenkou vína v ruce pak
předsedkyně Spolku rodáků, paní Dana Papáčková pronáší velký dík
majiteli
zámečku, panu Charlesi Butlerovi za vstřícnost a umožnění konání této
ojedinělé
akce na jeho soukromém pozemku. Z jeho slov kromě jiného
vyplývá, že by byl
velmi potěšen, kdyby se z Květinové slavnosti stala akce
tradiční. Máme se
tedy na co těšit.

Společně
s „hraběcí delegací“
jsme pak všichni pozváni na malý koncert složený z klasických melodií.

Krátce
po ochutnávce vína se u
bazénu objevují vodní víly, které svým tancem lákají nově příchozí.
Místa na
lavičkách jsou obsazena během chvíle, dokonce i čerstvě posekaný
trávník poslouží
unaveným návštěvníkům coby místo pro jejich ¯ „bon repos“.

Po
loňském úspěchu se i letos u
bazénu koná módní přehlídka. Malé i velké manekýnky i manekýni
s noblesou
předvádějí modely klasické i bláznivé, pro dny všední i sváteční.
Pánové
oceňují ladné pohyby a sličné tváře mladých dívek, studentek SOU a SOŠ
z Lysé,
dámy se spíše věnují střihům předváděných modelů, které zajímavě
doplňují
netradiční květinové ozdoby. K dětskému oblečení, které předvádějí
současní i
bývalí „studenti“ MŠ Dráček výborně ladí krásné dřevěné hračky.V žáru
odpoledního slunce vydržela většina diváků u bazénu až do konce a
všechny
odměnila velkým potleskem.

          
Jedním
z posledních bodů programu je druhá část pěveckého vystoupení
sboru
Svítání, který tentokrát zajímavými úpravami lidových písní strhává
posluchače
k bouřlivému potlesku. Čínský pavilon, kde se koncert odehrál,
láká po
celou dobu návštěvníky nejen svým chladivým stínem a krásnou hudbou,
ale jsou
zde nainstalovány i dvě zajímavé výstavy. První z nich formou
fotografií
podává svědectví o právě probíhající rekonstrukci zámeckého areálu.
Druhá je
přehlídkou prací žáků SOU a SOŠ z Lysé nad Labem na téma
Květiny.

Organizátoři
Květinové slavnosti
nezapomínají ani na dětské návštěvníky. O zábavu těch menších se
s citem
sobě vlastním stará MŠ Dráček. Větší děti i mnozí dospěláci se nemohou
odtrhnout od programu Skautů z Lysé, kteří si pro ně
připravili více, či
méně náročné a hlavně zajímavé sportovní disciplíny. Divadlo Hvězdička
z Benátek dokonce přijelo zahrát pohádku a množství dobrot,
které se
prodávaly u stánků s občerstvením uspokojilo hladové žaludky i
mlsné
jazýčky dětí i dospělých.

Květinová
slavnost 2008 se vydařila.
Návštěvnost předčila všechna očekávání pořadatelů, neboť areál zámečku
Bon
Repos zatoužilo v onu sluncem rozpálenou sobotu dne 31. května
roku 2008
vidět zhruba dva tisíce lidí. Dva tisíce návštěvníků, kteří nepřišli
nebo nepřijeli
pouze z nejbližšího okolí. Mnozí z nich vážili cestu
mnoho desítek
kilometrů dlouhou. A mnozí z nich se loučili se slovy, že
příští rok
přijedou opět.

Květinová
slavnost skončila, ale
my se už můžeme těšit na tu další. Bude konat první červnový víkend
roku 2009 a všichni jste na ni
srdečně zváni.

Věra Škvrnová
kronikářka

Navštivte také fotogalerii z akce.

NULL

Spolek rodáků a přátel města Lysá nad Labem v roce 2007

publikováno 15. 4. 2008

Rok 2007 byl pro Spolek rodáků a přátel města Lysá nad Labem devátým rokem činnosti se statusem občanského sdružení. Podle počtu akcí, návštěvnosti i dle společenského a kulturního významu byl také rokem nejúspěšnějším.

Činnost spolku byla podporována desítkami nadšených členů a oceňována stovkami /možná tisícovkami/ spokojených návštěvníků všech druhů akcí, které Rodáci připravili.

Bohužel i smutné chvíle patří do života lidského. V prvních lednových dnech jsme se rozloučili s prof. arch. Otakarem Sixt-Ottersdorfem, který byl členem Rodáků téměř od počátku. Tento vzácný muž zemřel 30. prosince 2006 ve věku 88 let.

5. ledna se v kostele sv. Jana Křtitele konal smuteční obřad a rozloučení s dalším naším rodákem nad jiné významným – s páterem Vojtěchem Koderou. Hlas zvonu jménem Vojtěch, který páter Kodera lyskému kostelu věnoval, jej doprovázel na místo jeho posledního odpočinku.

Letošní Valná hromada se konala 25. ledna v restauraci U Gurmána. Pracovní část se nesla v duchu citátu: „Čím více věnujeme náš život ostatním, tím je hodnotnější …“ Více než padesát přítomných shlédlo obrazovou prezentaci akcí z roku 2006, následovaly výroční reference jednotlivých funkcí a poté zazněl i návrh o činnosti na letošní rok. Celkem patnácti plánovaným akcím byl po diskuzi vyjádřen souhlas.
Ve slavnostní části večera byla rozdána slavnostní blahopřání k životním jubileím a také pamětní medaile za obětavou a nezištnou práci pro Spolek. Tu obdrželi manželé Marie a Jan Kořínkovi, paní Jana Křížová a pan Bernard Knápek.

Valnou hromadu navštívil také František Antonín hrabě Špork s chotí Františkou. Pozorně naslouchali našim slovům a vřelým potleskem ocenili vystoupení dětského tanečního páru.
Nová rada Spolku rodáků začala ihned pracovat. Kromě stávajících členů se v ní objevilo i několik „nových“ tváří: předsedkyně – PhDr. Dana Papáčková, jednatelka – Mgr. Magda Horčičková, hospodářka – Dagmar Pechová, členové – Mgr. Věra Škvrnová, Ing. Václav Šubrta, Vendula Pechová, Ondřej Rašín.

Jednou z prvních akcí nově zvolené rady byla návštěva zámečku Bon Repos na Čihadlech, kde se, zatím pouze „na papíře“, začala připravovat nová akce Rodáků – Květinová slavnost. 10. února se zde řešily některé technické a organizační otázky.

14. únor se stal dalším ze smutných dnů. Zemřel jeden ze zakladatelů Lyského Montmartru, pan Milan Čech. Patřil mezi výtvarníky, kteří oživili lyské podzámčí. Jeho stopy však budou stále živé ve výtvarném zpracování propagačních i jiných materiálů Spolku rodáků.

Besedy se zajímavými lidmi se staly nedílnou součástí práce Spolku. Ta první lákala titulem – Král nejen mezi Indiány. Tím „Králem“ nebyl nikdo jiný než JUDr. Václav Král, rodák a osobnost našeho města. Znalost šesti cizích jazyků a práce soudního překladatele mu otevřely „cestu do světa“. O svých zážitcích ze šedesáti pěti zemí světa napsal knihu a nám o nich dne 20. února velice poutavě vyprávěl. Diapozitivy s nádhernými obrázky i humorný nadhled ve vyprávění připravily posluchačům příjemný večer, který byl zakončen dlouhým potleskem.

V muzeu Bedřicha Hrozného se dne 19. května konala vernisáž výstavy obrazů RNDr. Heleny Grocholové, členky Spolku rodáků. Tato dáma byla v dubnu tohoto roku oceněna prestižní Evropskou cenou za výtvarné umění. Ve svých dílech zobrazuje ušlechtilou krásu koní i přírody jako takové.

Krokem do neznáma, který se nadmíru vydařil byl první ročník Květinové slavnosti na zámečku Bon Repos. Do příprav bylo zapojeno několik desítek dobrovolných pomocníků z řad členů Spolku, lyských firem i „obyčejných“ občanů. Akce samotná pak předčila všechna naše očekávání. I přes určitou dopravní odlehlost zavítalo do areálu zámku v sobotu 16. června více než tisíc návštěvníků. V nádherném staletém lesoparku s historickými budovami, byť ještě v restaurovaném stavu, byl připraven nevšední a rozmanitý program pro všechny věkové kategorie – ochutnávka vína včetně přípitku, který pronesl sám hrabě Špork, módní přehlídka, divadlo pro děti, příjemná hudba, jídlo i pití podle libosti a hlavně spousta nádherných květin a květinových aranžmá. Odpoledne zalité sluncem zanechalo ve všech úchvatný dojem.

Devátý v pořadí Lyský Montmartre se odehrál v podzámčí v sobotním odpoledni dne 23. června. Bylo to tradiční lyské korzo, pestře orámované nabídkou umělců, výtvarníků, hudebníků a herců všech věkových kategorií a okořeněné dobrým jídlem i pitím. Jednoznačně příjemné odpoledne, kterému nechybělo ani slunce a četná přátelská setkání.

Letošní Slavnosti hraběte Šporka měly již jedenáctou „reprízu“. Program Slavností byl mírně rozšířen či „inovován“. Již v pátek v podvečer se více než dvě stovky posluchačů těšilo z nádherných šansonů a balad v podání Petra Kotvalda a jeho skupiny.

V sobotu 25. srpna ožila Lysá hned časně ráno. Na Husově náměstí vyhrávaly hned dvě dechové hudby. „Naše“ hasičská a hosté z dalekého Norska. Svižnou dechovku pak svým vystoupením doprovázely sličné mažoretky z Kolína.

Troubená Svatohubertská mše v kostele sv.Jana Křtitele přilákala opět spoustu návštěvníků včetně Jeho hraběcí Milosti s chotí a početné družiny rytířů Řádu sv. Huberta.

Zhruba hodinu po poledni přijíždí k zámku hrabě Špork s chotí a slavnostní program začíná. Pěvecký sbor zpívá píseň ku cti svého mecenáše, hraběcí pár odměňuje výherce historické soutěže, zaznívá mohutná salva a všichni se rozcházejí k četným radovánkám do zámeckého parku. Letos k nim přibyly i módní přehlídky v atriu kláštera.

Večer v Byšičkách byl kromě jiného i slavností na počest dvoustého devadesátého výročí založení obce. Program letos zahrnoval dvě scénky – na návsi a na laguně, nápoj lásky na louce čarodějnic, hudbu a tanec v neomezeném množství a spoustu dobrého jídla i pití.

Poslední kapitolou letošních Slavností hraběte Šporka byl Cyklistický okruh hraběte Šporka. Stovka cyklistů všech věkových i váhových kategorií vyrazila z Lysé v časných raních hodinách dne 1. září. První zastávkou byla střelnice klubu Sporck. Dále vedla cesta přes Starou Lysou, Sojovice, Otradovice a pak lesem do bývalých lázní v Houštce. Zde si zhruba polovina cyklistů zazávodila „ve stopě Emila Zátopka“. Po shlédnutí košíkářské výstavky v Čelákovicích následoval oběd v restauraci El Paso a poté již jen příjemná relaxace.

Setkání rodáků a přátel se konalo 25. září ve školní jídelně a bylo bezchybné jak v organizaci, tak v programu. Formou obrazové prezentace jsme si připomněli většinu letošních akcí, proběhla módní přehlídka, nechyběla ani vědomostní soutěž ve znalostech našeho města. V diskuzi jsme se zabývali připravovaným programem na zbylé měsíce letošního roku. Pochvalnou zmínku si zaslouží i milá pozornost ve formě občerstvení, které připravila slečna Horčičková.
Po dlouhých osmi letech jsme si 6.října opět vyjeli na již čtrnácté Svatohubertské slavnosti na Kuksu. Hudební vystoupení, historické scénky, prohlídka velkolepého areálu, Svatohubertské tradice a nakonec večerní ohňostroj, to všechno v nás zanechalo nesmazatelný zážitek.

25. října v podvečer se v zámecké kavárně konalo velmi příjemné setkání. Podnětem k němu se stal pořad České televize, který divákům v celé naší vlasti představil řezbářské umění pana Bernarda Kápka, Lysáka a dlouholetého kronikáře Spolku rodáků. Po shlédnutí filmu jsme se zájmem naslouchali upřímnému vyznání Mistra řezbáře. Z úst všech zúčastněných pak zaznívala pochvalná i přátelská slova a nakonec i přání, aby ruce pana Knápka ještě dlouhá léta dokázaly vytvářet tu krásu, kterou umí jen on.

I další beseda se zajímavým Lysákem se konala v zámecké kavárně. Jejím tématem byly dvě expedice našich radioamatérů do Turecka. Přiblížil nám je člen lyského radioklubu Ing. Karel Otava. První cesta vedla na jih Turecka, na malý ostrov Kosrelik, odkud bylo do celého světa posláno několik tisíc telegrafických a fonických spojení.Druhá výprava vedla na dva ostrovy v Egejském moři. Pro nás byla velmi zajímavá informace, že v těchto místech na počátku dvacátého století organizoval lyský rodák prof. Bedřich Hrozný archeologické práce. Zajímavé vyprávění proložené fotografiemi z cest nám všem zpříjemnilo pošmourný dvacátý listopadový den.

Hezkou tradicí se stalo společné zahájení Adventu na Husově náměstí. 1.prosince krátce po poledni se náměstí začalo plnit stánky. Navzdory celodenním dešťovým přeháňkám se zde během krátké chvíle sešlo takové množství návštěvníků, jako ještě nikdy. Rodiče, mládež a děti, děti a zase děti, včetně těch účinkujících na jevišti. To odpoledne, kromě deště, nemělo chybu – milý předvánoční program se scénkami, hudbou a zpěvem. Dokonce přišel i Mikuláš. Nabídka občerstvení i předvánočních dárkových předmětů byla pestrá. Slavnostního rozsvícení vánočního stromu se ujal pan starosta Mgr. Jiří Havelka. … a mohli jsme se začít těšit na vánoce.

Zimní setkání v zámeckém parku proběhlo v předvánoční atmosféře dne 7. prosince. Stalo se již potřetí jakýmsi připomenutím bohulibé akce za záchranu vzácných památek. Byl to příjemný večer s neobyčejným a poučným programem, orámovaný ohni a svitem loučí a oslazený vánočním pohoštěním pro více než sto účastníků.

Poslední „rodáckou“ akcí v roce 2007 byl jednodenní zájezd do Norimberka. Rodáci a jejich přátelé si prohlédli některá zajímavá místa historicky významného města a na vlastní kůži zakusili jeho vánoční atmosféru, jednu z nejkrásnějších v Evropě.

„Končí se tento rok a loučíme se s ním, každý jak jej prožil a jak sám cítí, vnímá a hodnotí. Vážení rodáci a přátelé Spolku rodáků, přeji nám všem a našemu městu, aby rok 2008 byl neméně úspěšný jako ten právě minulý. Abychom se scházeli s úsměvem na tváři a hřejivými pocity na duši z dobrých výsledků naší spolupráce.“

Bernard Knápek, kronikář

Dle zápisů kronikáře Spolku rodáků a přátel města Lysá nad Labem
pana Bernarda Knápka
zapsala Mgr.Věra Škvrnová.

NULL