Archiv rubriky: Listy

publikováno 14. 4. 2011

Na letošní jaro naplánovali členové spolku dvě besedy – první z nich byla věnována historii a současnosti nedalekého Kerska, druhá pak historii hotelu Král, později Polabí a dnes hudebnímu klubu Calypsso.

Dne 17.3.2011 se v Zámecké vinárně sešlo asi třicet návštěvníků, aby si vyslechli něco z historie osady Kersko. O přivítání hosta večera, pana Mgr.Václava Kořána, se postarala paní Marie Beníková, bývalá ředitelka Domova na Zámku, dnes obyvatelka uvedené osady a jedna z hybných sil kulturního života v Kersku. Pan Kořán je patriotem Kerska, rodinné kořeny jsou s Kerskem spojeny a to se projevuje v jeho výborné znalosti historie. Povídání začal vskutku zgruntu – už od druhohor, ale bylo to zajímavé a poutavé vyprávění bývalého pedagoga, takže posluchači ani čas nesledovali.

Vlastní osada měla pohnutou historii, začínající v 10.století a lze vysledovat asi 3 hlavní vlny rozvoje. Ta poslední, nám nejbližší, začala v polovině 30.let minulého století, kdy statkář Josef Hyross rozparceloval Kerský les sítí pravoúhlých alejí a začala výstavba rekreačních usedlostí, hlavně pro pražské „lufťáky“. Dnes má osada asi 400 budov.

Ze známých obyvatel jmenujme alespoň spisovatele Bohumila Hrabala a cestovatele a spisovatele F.A.Elstnera. Všeobecnou známost přinesl Kersku Menzlův film podle Hrabalova díla „Slavnosti sněženek“, v němž řada postav v Kersku skutečně žila nebo ještě žije. Koneckonců do Hájenky si můžete zajít i v dnešních dnech na kančí pečeni se šípkovou omáčkou a nebo s knedlíkem se zelím.

Asi nejznámější pamětihodností je Pramen sv.Josefa, kde z vrtu hlubokého 89 metrů vytéká minerálka Kerka se zvýšeným obsahem sirovodíku, železa, jódu a lithia.

O současný kulturní život pečuje také Lesní ateliér Kuba. V závěru večera vystoupila paní Kubová a pozvala nejen přítomné, ale i čtenáře Listů, na sobotu 21.5.2011 do zahrady ateliéru, kde se bude konat 10.ročník Hrabalova Kerska.

Další besedou dne 7.4.2011 bylo spíše pásmo vzpomínek, a to na téma „Král v hotelu Král aneb Vzpomínky advokáta“. Hostem večera byl pan JUDr.Václav Král, který účastníky večera provedl dvěma bloky povídání: 1) Historie hotelu Král,  2) Zážitky z cest, z advokátní praxe a literární činnost. Návštěvníci se sešli stylově (jak jinak) v bývalém hotelu Král, v dnešní podobě v hudebním klubu Calypsso.

Výchozím bodem povídání byl rok 1926, kdy Královi rodiče zakoupili původní hotel U Spalů, rozšířili ho a přistavěli taneční sál. Za první republiky byl hotel centrem společenského života města. V době protektorátu sloužil výhradně k ubytování německých vojáků, v sále se promítaly německé filmy a Češi sem skoro vůbec nechodili. Po válce byl hotel vrácen rodině Králů, ale po několika málo letech sem byl dosazen národní správce a pak hotel převzaly Restaurace a jídelny. Na chod zařízení už Královi neměli vliv, ale nutno přiznat, že na dobu, kdy byl vedoucím pan Ing.Bohumil Kolací, vzpomínají mnozí dodnes.

Po roce 1989 se už nepodařilo vrátit hotelu lesk společenského centra, které i za doby socialismu nahrazovalo kulturní dům, tak chybějící v dnešních dnech.

Vzpomínky pana JUDr.Krále byly doprovázeny promítáním záznamů z Pamětní knihy hotelu, kde v 30.letech vystupovala řada pražských umělců, např. pěvec Eduard Haken, herec Jaroslav Vojta, herečka Růžena Šlemrová atd.

Přestávku bylo možné využít k občerstvení z Vinotéky Blažek; k občerstvení ducha pak bylo možné zakoupit některou z knih pana Krále, který ji ochotně zájemcům podepsal. Druhá část besedy byla věnována vzpomínkám z cest po světě, které JUDr.Král jako právník podniku Pragoexport uskutečnil.

Na závěr článku děkuji touto cestou jak Domovu na Zámku, tak panu Ivanu Ročejdlovi, kteří nám velmi ochotně vyšli vstříc při organizování besed a pomohli vytvořit návštěvníkům příjemné prostředí.

Miloš Dvořák

publikováno 17. 9. 2009

Měsíční odstup po skončení XIII. ročníku Slavností hraběte Šporka dává možnost ke shrnutí, jaký ten letošní ročník byl.

O loňském ročníku napsala paní Věra Škvrnová, že byl v pořadí XII., ale nebyl tuctový. V poděkování organizátorům jsem před rokem psal, že se na něj bude vzpomínat o něco více, a to zásluhou zástupců partnerských měst a obcí – Břeclavi a Kuksu. Organizátorům se letos podařilo pomyslnou úroveň ještě zvýšit. Vystoupení domácích souborů a pozvání účinkujících z Břeclavi bylo sázkou na jistotu, ale zapojení folklórního souboru Bystrzyca s ukázkami polské taneční a pěvecké kultury a řemeslníků s tradičními polskými řemesly se ukázalo jako velmi šťastný krok. Letošní ročník slavností byl trochu jiný také tím, že byly spojeny s Dny polské kultury, do příprav se aktivně zapojili členové Klubu polskiho v Praze i sekce KP v Lysé nad Labem, vše korunováno patronátem polského velvyslance v ČR, Jeho Excelence Jana Pastwy.
Slavnosti začaly v pátek 28.8. večer v atriu augustiniánského kláštera. Kdo se přišel podívat, poslechnout moravskou hudbu, zpěv a ochutnat víno a jiné dary země moravské, určitě nelitoval. Letos nás těšil a bavil Slovácký krúžek Charvatčané, doprovázený cimbálovou muzikou Notečka. Příjemným překvapením byl sólový zpěv místostarosty Břeclavi pana Radkoviče. To vše spolu s přátelsky naladěným obecenstvem vytvořilo nádhernou atmosféru, umocněnou příjemným teplým večerem, kouzlem prostoru atria a jeho uměleckým nasvícením. Jen jednou za rok ožívá tento kouzelný kout kulturou díky vstřícnosti vedení Státního oblastního archivu a jsme moc rádi, že to je právě u příležitosti Slavností hraběte Šporka. Bylo vidět, že loňská premiéra jihomoravského folkloru zanechala v srdcích návštěvníků krásné vzpomínky a přilákala letos ještě větší počet návštěvníků. I po skončení programu postávaly skupinky „zpěváčků“ po lyském náměstí a určitě nikdo si nestěžoval městské policii kvůli národním písním, příjemně znějícím nocí.

Také v sobotním ránu zval moravský folklór na Husově náměstí k návštěvě hlavního odpoledního programu do zámeckého parku. Před desátou se všichni krojovaní i nekrojovaní odebrali do kostela sv. Jana Křtitele na tradiční Svatohubertskou troubenou mši. Přesně podle plánu dorazil i autobus s dalším krojovaným tělesem – souborem Bystrzyca. O impozantní zahájení se postarali členové Řádu sv.Huberta, kteří vytvořili špalír pro hraběte Františka Antonína Šporka s chotí Františkou. Z čestných hostů uvedu alespoň paní konzulku Aurelii Krynickou, která reprezentovala Velvyslanectví Polské republiky. Mši celebrovali dva kněží – domácí otec Pavel a „hostující“ otec Grygel z Benátek n.J., národností Polák. O hudební doprovod se postaralo Šporkovo trio pod vedením p.Vacka, zpěvem nás potěšil Chrámový sbor při sv.Janu Křtiteli.

Po skončení mše, která osvěžila ducha, se osvěžení dostalo i tělu. Kdo chtěl, mohl si ve třech restauracích ve městě pochutnat na stylových menu, která byla opět pojata se šporkovskou tématikou. Po obědě už byl nejvyšší čas se přesunout na nádvoří zámku, kde se odehrávala již tradiční „balkónová“ scéna. Nešlo o Shakespeara, ale o slavnostní zahájení, o které se tentokrát postarala celá řada čestných hostů, v čele se starostou města panem Mgr.Jiřím Havelkou. Průvod krojovaných účastníků byl předzvěstí příjezdu hraběte Šporka, který galantně pomohl sestoupit z kočáru paní hraběnce. Krátce po zahájení pak oba pomohli předsedkyni Spolku rodáků odměnit děti z lyských škol, které se zúčastnily soutěže „Trochu netradičně v pohádkové říši“. O velkém zájmu o soutěž svědčilo celkem 24 připravených dárkových balíčků.

Z nádvoří zámku se pak všichni přesunuli do areálu zámeckého parku, kde byla k vidění a slyšení celá řada vystoupení: malé tanečnice paní Bezděkové, Obec baráčníků, romský dětský soubor Mirikle, dětský soubor paní Erbenové a taneční skupina Šáteček ze Semic. Mateřské centrum Parníček předvedlo aktivity pro nejmenší a k vidění bylo i divadlo pro děti. Na zámecké louce mohli návštěvníci vidět, jak se v minulých stoletích bavila šlechta.
Velký zájem byl o vystoupení v atriu kláštera: ve dvou blocích se představil soubor Bystrzyca, vystřídaný blokem moravským. Pro řadu návštěvníků to bylo opakování večerního programu, a tak mnoho písniček zaznělo se sborovým doprovodem.

Na volném prostranství se mohl návštěvník seznámit s se starými řemesly. Novinkou byli polští řemeslníci, kteří předváděli, jak se z kmenů tesaly trámy a z nich se stavěly domy, k vidění byly umělecké předměty ze dřeva a z kostí, jazyk potěšila klobása „kminkula kamracka“ nebo domácí chleba. Ti odvážnější se mohli pustit do lukostřelby pod dozorem mistra Polska, byla vypsána celá řada kategorií. Celý areál si mohl návštěvník prohlédnout ze sedadel kočáru pana Kofroně a na chvilku se dívat na zámek a park očima hraběte Šporka…

Odpoledne rychle ubíhalo a na závěrečné zklidnění byl pro zájemce připraven koncert dechového kvarteta v kostele sv.Jana Křtitele. Kdo si pospíšil, stihl i prohlídku Muzea B.Hrozného s vystavenými literárními i výtvarnými díly dětí, které se zúčastnily soutěže.
Blížící se večer byl signálem pro všechny, kteří chtěli zakončit slavnost tancem na návsi v Byšičkách. Večerní blok zahájil opět hraběcí pár. Hrabě Špork uložil svému hofmistru Seemanovi, aby našel ženichy pro mladé dívky z Byšiček, aby je tak „stabilizoval“ v obci a zvýšil počet pracovních sil. Pokračování příběhu se poté odehrálo za svitu pochodní na tůni za návsí. Seeman neposlechl hraběcí příkaz, aby jako ženichy přivezl z Vídně zajaté Turky, a tak se na lodici objevili přestrojení venkovští chasníci. I tady však měla lež krátké nohy, vše se prozradilo, ale nakonec byli všichni rádi, že v Byšičkách nevzniklo turecké hospodářství…

Pak už byl čas na nápoj lásky na louce čarodějnic, na přátelská setkání, hudbu, tanec, zpěv a
před půlnocí všichni litovali, že letošní slavnosti jsou u konce. Tak zase za rok!
Co říci závěrem? Je dobré si znovu připomenout, že Slavnosti existují především díky nadšení skupiny lidí, kteří si ještě nezapomněli hrát, kteří ve svém volném čase, bez nároku na odměnu, dokáží připravit něco tak krásného pro radost druhých. Je dobře, že veřejnost nevidí tu spoustu organizačního úsilí ani fyzické práce před akcí i po ní, ale je dobře o tom vědět. Ta třináctka v ročníku na začátku trochu strašila, ale vše perfektně klapalo včetně počasí. Všem, kteří větším či menším dílem přispěli ke zdaru slavností, patří srdečný dík.

Závěrečné poděkování patří institucím a firmám, bez jejichž významné finanční pomoci by se vše nedalo zvládnout – Středočeskému kraji, městu Lysá nad Labem, firmě LINDE+WIEMANN CZ a dopravní společnosti Šimon a Kolman.

Miloš Dvořák

publikováno 8. 10. 2008

Využila jsem nabídky Spolku rodáků a přátel města Lysá nad Labem a zúčastnila se výletu do Břeclavi. V pátek 26. září 2008 v ranních hodinách vyrazila naše skupina z Lysé nad Labem. V poledne jsme dorazili do Lednice, kde jsme si prohlédli zámek, dojeli na loďce k minaretu a prošli se zámeckým parkem. Obdivovali jsme krásu, kterou naši předci vytvořili a současníci ji dobře udržují. Hlavním cílem výletu byla Břeclav, partnerské město Lysé nad Labem, které pořádalo XVII. Ročník svatováclavských slavností. Pořad byl velmi pestrý, každý si mohl vybrat. My jsme se zúčastnili výstavy vín s ochutnávkou, doprovázenou příjemnou hudební produkcí cimbálové muziky, na níž se představila také partnerská města Břeclavi. Lysou nad Labem zde reprezentovali pan starosta Mgr. Jiří Havelka, člen rady města pan Mgr.Petr Kopecký a zástupci Spolku rodáků a přátel města Lysá nad Labem. V sobotu v 10 hodin začal hlavní program slavností, v němž jsme shlédli řadu vystoupení účastníků festivalu dětských folklórních souborů. Nikdo z nás Lysáků si nenechal ujít vystoupení hasičské dechové kapely z Lysé nad Labem, k němuž úvodní slovo pronesl pan hrabě Špork s chotí. Ti procházeli v kostýmech i mezi diváky a budili zaslouženou pozornost. Náš potlesk byl odměnou účinkujícím. Během dne byla příležitost si prohlédnout město, jehož centru vévodí moderní kostel svatého Václava. Právě v něm jsme se mohli vpodvečer potěšit pěveckým koncertem rakouského barytonisty Martina Hammerleho v doprovodu dívčího pěveckého souboru Skřivánek ze Židlochovic. Moderní interiér, květinová výzdoba, osvětlení a barevné sladění účinkujících a výzdoby spolu s hudbou v nás zanechaly nezapomenutelný zážitek. Vyvrcholením výletu byla pak večerní návštěva vinného sklepa ve Valticích, v sídle Řádu moravských rytířů. Starosta Břeclavi pan Mgr.Dymo Piškula je jedním z nich, a tak zde uspořádal setkání zástupců všech partnerských měst Břeclavi. V krásném prostředí jsme povečeřeli, popili vínečka a vyslechli vyprávění majitele o historii Valtic. Výlet byl krásný, dobře připravený a zorganizovaný. Děkuji předsedkyni spolku paní PhDr. Daně Papáčkové, že nám umožnila poznat partnerské město v plném lesku. Současně to byla i hezká pozvánka na příští ročník.

RNDr. Ivana Dvořáková